ROZLOUČENÍ

4. února 2007 v 22:27 | © Eva |  rok 2007
V pátek jsme se těšili, že vezmeme malinkou Deynu a ještě ji pojedeme na posledy ukázat našim vnučkám. Ráno jsem normálně odjela do práce, ale jaké bylo moje překvapení, když mi Petr volal po jedenácté volal, že si pro ni přijeli. Ne, že bych je nerada uvítala, ale udělali mi tak trochu čáru přes rozpočet. Naštěstí jsem si mohla vybrat v práci volno, které jsem v týdnu už stejně měla naddělané a pelášila jsem domů, abych mohla našeho posledního mazlínka vypravit. Neměla jsem samozřejmě nic nachystáno, a tak to trvalo delší dobu, než jsem vytiskla vše, co jsem potřebovala včetně fotek a sehrála je na CD. Přitom jsme měli dost času probrat o pejscích co se dalo a co si kdo vzpomněl, že by chtěl vědět. Určitě to nebylo všechno, vždycky se na něco zapomene, ale od toho jsme tady, abychom byli vždycky k dispozici a podle našich možností případně odpovídali na různé dotazy.
Poslední noví majitelé odjížděli kolem druhé hodiny aDeynu si odvezli do Rapotína. Rozlučkové fotky jsem už ani neudělala, přes slzy bych stejně v aparátu nic neviděla, a tak mám jen poslední fotku z okna, na které naše Dini ani není vidět.
Po jejich odjezdu jsme sbalili ohrádku, uklidili podložky, převlíkli pelíšky, rychle sbalili saky paky a raději odjeli do svého domku, abychom nemuseli celý víkend smutně koukat na osiřelou boudičku. Celou dobu jsme tam skoro nebyli, bylo třeba to zkontrolovat, vybrat nacpanou schránku, trochu to vyhřát a taky vyrazit s holkama na procházku. Už to potřebovaly jako kozy drbání a hlavně novopečená maminka Brixie. Mysleli jsme si, že po štěňatech zvážní, ale kdepak, je to pořád to naše střelené "štěně", jako bylo předtím, a když jsem ji pustila z vodítka, pelášila jako k Neumětelům........už jí to moc chybělo.
V neděli jsme se navečer vrátili, usedla jsem jako vždy k počítači, abych naposledy otevřela stránky naši Brixinky a všichni ostatní sedí v pokoji a mlčí. Jen Mňauča brečí u dveří a nemá si s kým hrát ….................
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.