Stanovisko MZE

14. ledna 2007 v 10:37 | © Eva |  rok 2007
Stanovisko Rady Ústřední komise pro ochranu zvířat k problematice čipování malých plemen psů

Ústřední komise pro ochranu zvířat je podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, příslušným orgánem ochrany zvířat, který doporučuje opatření a koordinuje plnění úkolů na úseku ochrany zvířat. Rada Ústřední komise pro ochranu zvířat v souladu s touto funkcí projednala a přijala na svém 80. zasedání dne 7.3.2006 stanovisko k problematice čipování malých plemen psů.

Dle § 7 odst. 3 písm. g) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, se nepožaduje místní nebo celkové znecitlivění při označování zvířat jejich tetováním, ušní známkou, nebo elektronickým čipem, pokud je zákrok prováděn osobou odborně způsobilou (§ 59 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů /veterinární zákon/, ve znění pozdějších předpisů).

Dle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 998/2003, o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS, lze od 1.10.2004 cestovat s malými zvířaty (pes, kočka, fretka) pouze s vystaveným cestovním pasem (Pas zvířete v zájmovém chovu). Tento pas vydává schválený veterinární lékař, který jej může vydat pouze pro zvíře nezaměnitelně označené. Do roku 2008 lze za takovéto označení považovat i čitelné tetování, od tohoto data pozbude tetování v tomto smyslu platnosti. Tím je dána právní opodstatněnost širokého použití čipování u zvířat v zájmových chovech.

Rovněž obecně závazné vyhlášky některých měst (Praha, Plzeň apod.), vydané na základě zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, ukládají chovatelům psů nechat svá zvířata nezaměnitelně označit. Čipování je pro dospělého psa mnohem méně bolestivé a stresující než tetování.

Čipování se provádí stejnou technikou jako jakákoli jiná podkožní injekce, která je používána např. při vakcinaci, nad níž se nikdo nepozastavuje. Je prováděno do oblasti krku speciální, velmi ostrou, zásadně jednorázovou injekční jehlou, která při průchodu kůží působí minimální bolest. Samotný mikročip nemá vlastní zdroj energie a neprodukuje žádné záření. Kód umístěný v čipu je aktivován až čtecím zařízením. Obavy z tzv. tlačení čipu u psů malých plemen nejsou opodstatněné. Srovnání s aplikací čipu do podkoží na lidském předloktí není korektní z důvodů naprosto odlišných anatomických poměrů v podkoží na lidské paži a psím krku. Navíc mikročipy jsou oprávněni aplikovat pouze veterinární lékaři, kteří jsou dostatečně kvalifikováni k tomu, aby odhalili eventuální kontraindikace k provedení čipování, např. choroby kůže nebo podkoží, a dohodli s chovatelem vhodná léčebná opatření. Veterinární lékaři jsou rovněž schopni posoudit hmotnostní poměry u štěňat malých plemen a doporučit chovateli ideální věk zvířete pro označení mikročipem.

Závěrem Rada Ústřední komise pro ochranu zvířat konstatuje, že označování mikročipem není týráním zvířat, a to ani u psů malých plemen. Mírnou bolest, kterou nelze v okamžiku aplikace zcela vyloučit, stejně jako při vakcinaci nebo jiné injekční aplikaci, bohatě vyvažují výhody tohoto způsobu označení. Čipem označené zvíře lze snadno identifikovat a v případě úniku zvířete bezodkladně vrátit jeho chovateli. Tím je v mnoha případech zabráněno skutečnému týrání, které s sebou přináší život opuštěného nebo toulavého zvířete, umístění do útulku pro zvířata v nouzi, hledání nového chovatele a v krajním případě smrt.

březen 2006
zdroj : Ministerstvo zemědělství
MZE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.