Dopis přítelkyni

23. ledna 2007 v 11:05 | © Eva |  rok 2007
Vzala jsem si další půl den dovolenou, nemohla jsem vydržet sedět v práci a Petr musel na rehabilitaci a pak závěrečnou kontrolu po ní. Jak jsem přifrčela domů, svítilo sluníčko a vzala jsem holky na krátkou procházku po kolonii . Jo, za oknem bylo fajn, ale foukal docela ledový vítr a jak jsme se vrátili, tak jsme opět převlékala a ustlala celý pelich. Medvědi tam měli pěkně naděláno ...........je to sranda, jak máš ve dne v noci za nehtama neustále hovínka. Než to stačíme v rychlosti posbírat, tak se na nás vždycky vrhnout a visí nám na bačkorách nebo kalhotách a skáčou jako kozlíci. Na sbírání máme nachystané kousky toaleťáku a stejně to nikdy nestíháme a pak to máme všude........i na papučích. Včera jsem se neprozřetelně vyzula a měla jsem hned označkované čisté nové ponožky. Nejlepší je, tam hodit Brixinku a když se na ni vrhnout, tak to mezitím bleskově uklidit. Jenže ona je vysátá běhen mžiku a to už nestačím položit nové podložky, takže musíme s nimi zápasit a vyhazovat je. Jsou jako ty vtěrky, co vyhodíš dveřmi a lezou zpět oknem :-)
Už se nedá kolem nich ani potichounku projít, vždycky některý číhá a nespí a jak se něco mihne, tak probudí ostatní. Ráno kolem nich pluju málem vzduchem, ale i tak se vždycky někdo najde, kdo spinká na jedno očičko. Okamžitě vyletí jako husičky a nezbývá nic jiného, než rychle volat Brixinku. Po jídle se všichni perou nebo se s námi mazlí. Jsou jako když vypustíš pytel a když se melou v pelíšku, tak je jenom vidět jak se jim třepotají ocásky jako chřestýšům. Jsou to mazlínci velicí, šmudlinkujou se s námi a holky už si s nimi rády hrají, když je pustíme ven z ohrádky. Dokonce si už troufají na Mňauču a ta, když už neví kudy kam, tak peláší do kuchyně. Jsou sice taky hodně rychlí, ale ona je v tom případě rychlejší. Kdybychom nemuseli u nich držet "službu" téměř 24 hodin denně, byla by to jenom sranda. Ale na nevyspané noci se brzy zapomene a zůstanou jenom krásné vzpomínky a v den jejich odchodu oči pro pláč............
Další den .........opět dovolená
Štěňata byla v pohodě, jen Petr zapomněl zavřít Mňauču, ale asi se nic nedělo. Pustila jsem je zase na "procházku" po pokoji a mělas vidět, jakou měli obrovskou radost. Už jim ta ohrádka začíná být těsná. Ráno jsem už byla vzhůru o čtvrté a to jsem šla spát o půlnoci, Baťula vyskočila z postele, šla se kolem nich projít a zase zalezla. Medvídci už ale byli vzhůru a nedali se utišit. Pískali tam o sto šest , až jsem se naštvala a když Petr vylezl s holkama na zahradu, tak jsem je pustila ven. Dala jsem jim ještě na hraní osvědčeného "dědu" :-) . Je to obyčejný smetáček, který jsme dávali vždycky všem štěňatům na hraní. Už jsme jich spotřebovali dost a vždycky musíme koupit další a všem to vřele doporučuju jako bezpečnou hračku. Je to švanda, když vidíš , jak takový mrňousek nese smetáček větší, než je samo. Je zajímavé, že i když mají spoustu hraček, tak si nejraději hrají s tím, co vlastně hračka není. Stačí jim třeba obyčejná síťka od pomerančů s vinětou, která jim při hraní šustí. Taky kradou Mňauče všechny její myšky. Uvnitř mají něco, co chrastí jako dětské chrastítko a to je nevíc zajímá. Taky už okousali na nich kožešinky, kterými jsou olepené a ty jsme museli z bezpečnostních důvodů utrhnout a vyhodit, aby to nepolkli.
Další týden dovolené...........
Jsem po další kontrole u ortopeda, "dokřápal" mi celé tělo , ale už se nedalo asi nic jiného dělat. Doporučil mi opět nemocenskou, ale někdo do práce přece musí. Stačí, že už Petr je nemocný druhý měsíc. Takže jsem to zavrhla a vzala si po domluvě se šéfem týden dovolenou. Měla bych ležet, ale která ženská si lehne, když ještě dokáže chodit ........ Tak to střídám s prací u počítače, ležením a hraním s medvídkama. Je to přece jen snesitelnější, než vydržet sedět u počítače 8 hodin. V práci si přece jen lehnout nemůžu. A tak se bavím a užívám si posledního týdne, kdy jsou naši lumpíčci pohromadě. Všichni jsou vděční za každou chvilinku, kterou je držím v náručí a můžou mě beztrestně okusovat. Zrovna usnuli, tak se snažím alespoň chvíli vydržet u počítače, napsat poštu a taky něco pověsit nového na stránky, bohužel už mám opět jen pomalinké připojení přes mobil a tak mi nezbývá, než to tady opět prosedět................
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.