Máme dva týdny

19. prosince 2006 v 9:24 | © Eva |  rok 2006
Dnes máme dva týdny a za tu dobu jsme udělali docela velký pokrok.
V sobotu jsme už začínali otevírat očka a i když jsme na svět ještě moc nekoukali, koukala na nás panička. Taky jsme se vyfotili v nové čepičce, kterou si sice páníček pořídil na hlavu při sekání dřeva, aby prý byla nějaká sranda. Vybrala mu ji panička při vánočních nákupech a smála se už v obchodě, když mu ji narazila na hlavu, aby věděla, jak mu sluší. Nám ohromně, akorát jsme se tam jaksi všichni nevešli a taky jsme se tam pořád hemžili, že nás nakonec musela vyfotit před ní. Když už srandy bylo dost, tak nás jednoho po druhém jemně brala do náruče a opatrně ostříhala drápky, abychom nedopadli jako naše maminka, když jí některý ze sourozenců při kojení skoro vypíchl oko. Jenže to jich bylo skoro jednou tolik než nás. I když jsme zatím hrozně hodní a kromě pití a sem tam nějakého hemžení raději spíme, jsme pořád bedlivě hlídaní. Naše babička Eliška by u nás byla nejraději ve dne v noci , ale musí být raději někde dále, aby naší mamince zase neruplo v kuli a nevystartovala po ní. Jak vidíte na fotkách, někdy jí dokonce dovolí si společně lehnou do pelíšku a dokonce s jediným kloučkem, ale vždycky to tak není. Eliška byla strašně šťastná, když si mohla opět vychutnat alespoň jedno štěňátko, ale jinak se smutně dívá a z gauče nás pozoruje. Někdy vylezeme z pelíšku a pak na podlaze vypadáme jako malincí lachtani. Moc nám to po nožičkách ještě nejde...........ale už se snažíme.To už nás už bedlivě sleduje kočka Mňauča, která ale neví, že na ní přinejmenším číhá ve vzduchu bačkora. Není ji radno co věřit, co kdyby si z nás chtěla udělat myši. Naše panička nám sice říká "moje myšičky" a páníček zase naši medvídci, ale na kočičí hraní nejsme.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.